17.3. 2011 - Naše první obrany
Pro obrany jsem se po dlouhé rozhodování rozhodla zejména proto, že by Sidíkovi mohla jeho oblíbená hra na přetahování s cizím člověkem a navíc ještě chlapem :o) pomoci v jeho nedůvěře k cizím lidem... Hodně lidí mi obrany doporučilo, jakožto ideální na "zvednutí sebevědomí" psa...a navíc jsem si říkala, že i fakt, že zábavu může Sid najít u někoho cizího...nejen pořád u mě, by mu mohl prospět ;o)
Tak jsme se tedy vydali na náš premiérový trénink obran za Jirkou Bravencem ;o)
Bohužel jsme měli velkou smůlu na počasí...lilo, jak z konve a když jsme dorazili, byla již tma...
Moc nadějí, že si Sid s figurantem bude hrát, jsem mu nedávala, ale i ten zbytek posléze zahlušil fakt, že se práskalo bičem, což byla pro Sidíka s reakcí na střelbu konečná...
Na řadu jsme šli, jako předposlední...Síďa vykročil na plac s ocáskem dole a nedůvěřivě hleděl na figuranta, ale jen co vytáhl kůži...pookřál...zpočátku po ní chňapal dost nejistě, ale fakt, že mu kůže vždy zmizla, když nebyl dostatečně dravý ho nahecoval :o) a velmi brzy pookřál :oD O kůži se tahal, jak o život...
Druhé kolo pak na plac vyrazil sebevědoměji...už věděl, o co tu jde a po kůži se vrhal hlava nehlava...
Třetí kolo už mě na plac táhl...ocas nahoru :oD Na figuranta si při přetahování neváhal šlápnout a zapřít se o něj...kontakt s ním neřešil...prostě se snažil ze všech sil kůži vyhrát :oD
Byla jsem z něj doslova nadšená, protože jsem čekala všechno, jen to ne :o)
Velké díky Kačce Lukešové a Jirkovi Bravencovi!!!
Pro obrany jsem se po dlouhé rozhodování rozhodla zejména proto, že by Sidíkovi mohla jeho oblíbená hra na přetahování s cizím člověkem a navíc ještě chlapem :o) pomoci v jeho nedůvěře k cizím lidem... Hodně lidí mi obrany doporučilo, jakožto ideální na "zvednutí sebevědomí" psa...a navíc jsem si říkala, že i fakt, že zábavu může Sid najít u někoho cizího...nejen pořád u mě, by mu mohl prospět ;o)
Tak jsme se tedy vydali na náš premiérový trénink obran za Jirkou Bravencem ;o)
Bohužel jsme měli velkou smůlu na počasí...lilo, jak z konve a když jsme dorazili, byla již tma...
Moc nadějí, že si Sid s figurantem bude hrát, jsem mu nedávala, ale i ten zbytek posléze zahlušil fakt, že se práskalo bičem, což byla pro Sidíka s reakcí na střelbu konečná...
Na řadu jsme šli, jako předposlední...Síďa vykročil na plac s ocáskem dole a nedůvěřivě hleděl na figuranta, ale jen co vytáhl kůži...pookřál...zpočátku po ní chňapal dost nejistě, ale fakt, že mu kůže vždy zmizla, když nebyl dostatečně dravý ho nahecoval :o) a velmi brzy pookřál :oD O kůži se tahal, jak o život...
Druhé kolo pak na plac vyrazil sebevědoměji...už věděl, o co tu jde a po kůži se vrhal hlava nehlava...
Třetí kolo už mě na plac táhl...ocas nahoru :oD Na figuranta si při přetahování neváhal šlápnout a zapřít se o něj...kontakt s ním neřešil...prostě se snažil ze všech sil kůži vyhrát :oD
Byla jsem z něj doslova nadšená, protože jsem čekala všechno, jen to ne :o)
Velké díky Kačce Lukešové a Jirkovi Bravencovi!!!